Historie Vikárky

Vikárka je hostinec, který tu byl od nepaměti. V roce 1347 dal císař Karel IV. místnímu vikářství právo vařit vlastní pivo. Na přelomu 16. a 17. století bylo zdejší pivo dodáváno na celý Hrad i jeho obyvatelům včetně císaře Rudolfa II., ale také alchymistům, kteří měli ve zdejším podzemí své dílny. V prostorné Rudolfově slévárně se snažili vyrobit zlato a kámen mudrců.

Proslulý pražský podnik Vikárka byl pojmenovaný podle vikářů, původních obyvatel a příslušníků svatovítské kapituly. Byl založen roku 1845 a během téměř 180 let přerušovaného provozu hostil tisíce návštěvníků. Mezi nimi však vyniká jeden literární – pražský měšťan Matěj Brouček, hrdina z románů spisovatele Svatopluka Čecha (1846-1908), který se zde v opilosti propadl do středověku mezi husity. Před smrtí upálením ho zachránil pan Würfl, hostinský z Vikárky, který ho našel v sudu na dvoře a probudil ho do současnosti.

Vikárka sehrála důležitou roli i v moderních českých dějinách. Právě tady se prezidenti T. G. Masaryk nebo Václav Havel setkávali na neformálních schůzkách s jinými státníky a světovými osobnostmi. Odehrálo se zde například i setkání Jeho Svátosti Dalajlámy z Tibetu se zástupci československých církví. Vikárku si oblíbila také řada umělců, mezi nimi například Karel Gott, Benny Anderson (ABBA), Roxette či Spice Girls.

Vikárka prošla za svou historii již třetí rekonstrukcí, která trvala osm let. Byla sice nejnákladnější, ale vrátila jí při zásadní, ale zároveň citlivé modernizaci její podobu tak, jak ji znali hosté v 19. století. V neděli 22.1.2023 se Vikárka opět otevírá veřejnosti.

Do dalšího provozu:
Dej Bůh štěstí